středa 5. března 2008

Michaela Bortlová - Noc ve škole (zatmění Měsíce)


Do školy jsme přišli už kolem 19.15. Chvilku jsme tam čekali, ale potom přišel pan Sumbal a odemkl dveře... Tak jsme šli nahoru se ubytovat a potom jsme si chvilku povídali... Byli jsme rozdělení do 3 skupinek: holky, holky, kluci a měli jsme na výběr ze 3 místností: družina, klubovna, multimediální učebna.

Jak jsme se ubytovali, šli jsme se dívat na naučný film o Měsíci. Bylo to zajímavé, a tak jsme si vzali i naše plyšáky, které jsme si museli povinně vzít s sebou. Jak film skončil, spojili jsme se se slovenskou školou.

Chvilku jsme tam mluvili a pak už jsme museli jít spát. Pan Sumbal a paní učitelky nám ještě pustili Dobrodružství rodiny Smolíkovy, tak a potom jsme už museli jít spát, ale holky z naší skupinky to nezajímalo a pořád tam mluvily jako tetky na trhu.

Ve 2.45 jsme museli vstávat, ale než my vstanuli, tak všichni už byli venku a pozorovali zatmění Měsíce. Nic moc jsme neviděli. Jenom to, že Měsíc pořád ubýval a přibýval. Potom už úplně zmizel, a tak jsme šli na školní hřiště a tam jsme hráli hru. Každý dostal tužku a musel jít postupně k paním učitelkám, které těm dotyčným dají úkol. U první paní učitelky Havranové jsme si museli vybrat kousek obrázku a potom z toho něco vytvořit. U druhé paní učitelky Ptáčníkové jsme dostali čtvrku papíru a na to jsme museli vymyslet básničku a nakreslit ufona.

Po pozorování zatmění Měsíce a hrách jsme museli jít dovnitř a vymyslet nějakou básničku a nakreslit ufona. Většinu nic nenapadlo, a tak to nedělali. Paní učitelky už nás volaly do počítačové učebny a spojili jsme se Slovenskem. Chvíli jsme čekali a tak jsme se podívali na Pata a Mata. Konečně jsme se spojili a povídali si o zatmění Měsíce. Nakonec jsme četli svoje vymyšlené básně.

Pata a Mata jsme nedodívali celého, a tak jsme se na to dodívali a když to skončilo, tak jsme si šli lehnout. U nás ve skupince nikdo spát nechtěl a tak jsme si sedli dokola a povídali jsme si různé vtipy a historky.

Historky jsme si povídali až do rána, přesněji do 6.30. Paní učitelky nás přišly vzbudit, a abychom se šli sbalit. Za chvilku jsme měli uklizeno i sbaleno, a tak se mohlo vyrazit na snídani. Na snídani byly dobré loupáky a ovocný čaj bez cukru. No a potom už se šlo teda do třídy a skoro každému se chtělo spát.

Žádné komentáře: